Review - Hunger games: Arena smrti

Autor - Suzanne Collins

Název - Hunger games: Aréna smrti

Díl - 1

Rok - 2010

Počet stran - 328

Anotace:

Hodnocení: 5/5

Vítězství znamená slávu a bohatství. Prohra znamená jistou smrt. Hladové hry začínají... Dokázali byste přežít v divočině, když se všichni snaží o to, abyste nespatřili další úsvit? V troskách země, kdysi známé jako Severní Amerika, se rozkládá Panem s nablýskaným hlavním městem Kapitolem a dvanácti okolními kraji. Kapitol jim vládne krutou a tvrdou rukou a udržuje si jejich poslušnost tím, že je nutí, aby každý rok vysílaly jednoho chlapce a jednu dívku ve věku mezi dvanácti a osmnácti lety jako účastníky Hladových her – boje na život a na smrt živě přenášeného televizí. Šestnáctiletá Katniss Everdeenová, která bydlí sama se svou matkou a mladší sestrou, považuje účast ve hrách za rozsudek smrti, když se nabízí jako dobrovolnice, aby nahradila svou sestru, jejíž jméno bylo vylosováno pro letošní ročník. Katniss se ale už v minulosti ocitla na pokraji smrti – a je odbornicí na přežití. Aniž by chtěla, stává se soutěžící. Má-li však vyhrát, musí učinit řadu rozhodnutí, která staví přežití proti lidskosti a život proti lásce. Uznávaná spisovatelka Suzanne Collinsová, autorka Underworld Chronicles z žebříčku bestsellerů New York Times, představuje napínavé i filozofické, dobrodružné i romantické dílo zasazené do budoucnosti se zneklidňujícími paralelami k naší současnosti. 

Moje reakce po dočtení: To je totální pecka... chci víc Hurikána a chci film!

Myslím, že knihu není třeba nějak zdlouhavě představovat. Jako epická novela dobyla svět. Příběh Katniss Everdeenové si získá každého. Hladové hry jsou výmyslem bohatých občanů z kapitolu, kteří se nedovedou bavit jinak. Když nastane den sklizně, jedna dívka a jeden chlapec z každého kraje, jsou vždy vylosovány a stanou se splátci (soutěžícími Hladových her). Celý příběh se odstartuje, když za splátce vyberou Katnissiinu sestru...

Boj o život místo nějaké romantiky, je opravdu výborný zážitek. Miluju akci a v téhle knížce jí opravdu ani trochu nechybělo. Některé pasáže v knížce byli docela drsné. Boje na blízko i na dálku, intriky a další věci. Asi nejdrsnější mi přijde vřava, která propukne hned po vstupu do arény a ta poslední pro mě i pro postavy dost šokující.

S postavou Katniss jsem si opravdu sedla. Nechci říct, že by mi byla nějak povahově podobná, ale její "drsnost" a tak trochu citovou nepřístupnost jsem si ohromě oblíbila. Občas mi v některých knížká, přijdou hlavní hrdinové tak trochu přehrané. Tím chci říct, že za normálních okolností (jak jen normální být můžou) by to hrdina neudělal, nebyl tak ochotný, obětavý nebo až moc sebejistý. Postavě Katniss jsem věřila každé slovo, čin nebo cit. 

Možná mě bude někdo chtít ukamenovat, ale co. Peeta mi moc k srdci nepřirostl. I když jeho příběh je strašně dojemný a krásný, prostě mi nějak (zatím) nepřirostl k srdci. Nevím proč, ale mnohem víc jsem si oblíbila Hurikána (Gala). Samotnou mě to udivuje, protože jeho postava se v tomto díle objevuje jen na velmi krátkou dobu.

Moc se mi líbilo pojetí Kapitolu. Zazobaní lidé, kteří si nechají barvit kůži nebo vlasy ostatně cokoliv co jde. Jsem moc zvědavá jak to režiséři ztvární. Zaujala mi dualismus knížky, který ukazoval chudobu i velkolepost. Když Katniss se svými koženými zablácenými botami a kabátkem musí jet do Kapitolu, kde jsou všichni v těch nejmodernějších robách a ještě další zarážející věci. To mě přivádí ke Katnissiinim ohnivým šatům, jsem na ně opravdu zvědavá.

Katniss - Dívka v plamenech.

Velice mě upoutala poslední scéna v aréně - kdo četl ví o čem mluvím. Musela jsem se u toho prostě zasmát. I když si myslím, že z toho bude dost velký problém.

Knížka se mi hrozně dobře četla. Ani jsem si neuvědomovala jak otáčím stránky. Prostě jsem jen četla a četla. Tahle knížka si vás chytne a nepustí, dokud to nedotáhnete až do konce. Dokonce jsem si četla i když jsme stála frontu na oběd, což opravdu nedělám. 

Celkem mě taky udivilo, že knížku znalo i pár mích spolužaček, čemuž jsem se opravdu divila, protože jsem jedna z málo kdo u nás ve třídě čte. Jsem moc ráda, že jsem knížku stihla přečíst ještě před premiérou v ČR. Taky se už nemůžu dočkat příštího pátku, protože spolu s kamarádkami jdeme do kina. Kdo ještě knihu nečetl (a myslím, že už to je jen pár lidí) máte ještě necelý týden si jí přečíst, tak do toho určitě NEBUDETE LITOVAT.