středa 29. února 2012

Jak to bude dál? - 15








Autor - Stephenie Meyer
Název - Hostitel
Počet stran - 552
Rok vydání - 2009










Opatrně jsme oči, oslepenější než dřív.


My? Proč říkám my. Žádné my není. Jsem jenom já. Já ovládám tohle tělo. Byla jsem už v mnoha hostitelech a tenhle je jako ty ostatní. Já ho ovládám a nikdo jiný.
"Tak proč o tom tak pochybuješ?" když zaslechnu hlas v mé po zádech mi stéká potůček mrazivého potu.




úterý 28. února 2012

In my opinion


Ahojky lidičky, tak jak se vůbec máte?
Já jsem po jarních prázdninách zase ve škole a je to hrůůůza. Jak taky jinak :D 

Ale občas má škola i své výhody. Někteří lidé neradi dělají své úkoly (já jsem na tom občas taky tak) a tak jsem se nabídla, že mim pomůžu. A oni byli tak štědří, že jsem dostala i pár korun. Takže za pár výkresů si můžu koupit novou knížečku :D. Možná začnu mít úkoly celkem ráda... no i když vlastně ne. 

To mě vede k další věci, se kterou se vám musím pochlubit. Teda jsou tu hned dvě. Ta první je, že se mi podařilo koupit na internetu druhý díl série Tajemství nesmrtelného Nikolase Flamena: Čaroděj za úžasnou cenu 135 kč, z čehož mám ohromnou radost. Sice bych měla větší kdybych měla i další knížky z této série, ale to chce čas. A ta druhá věc je, že pro vás, jak si možná už někdo povšimnul, pro vás s Haiskou chystáme takový malý projektík, který uveřejníme tento týden. Není to nějaká mega velká bomba co udělá díru do světa, ale mě se ten nápad moc líbí. Snad se zalíbí i vám a někteří nám i pomohou.


A ještě jednu věc vám musím říct. Začala jsem číst Hunger games: Arenu smrti a je to úplně žúžo. Je mi jasné, že jsem asi skoro poslední kdo jí čte, ale přesto jsem ráda, že si jí stihnu přečíst před začátkem filmu, na který se nehorázně těším. Dokonce jsem kvůli ní odložila Vytržení, což většinou nedělám. 
Celkem mě i překvapilo, že když jsem HG četla ve škole, spolužačky, které skoro nečtou, tuhle knížku znají a říkali, že musíme jít spolu na tenhle film. Tak 23. 3 hupky dupky do kina!


sobota 25. února 2012

Remake cover


Tak odhodlala jsem se k dalšímu příspěvku do této rubriky. Myslím, že se mi vyvedl trošičku víc než ten minulý, a taky aby ne seděla jsem nad tím celkem dlouho ;).

Pro tentokrát jsem si vybrala český cover knížky Zrozena o půlnoci. Původní originální obálka je krásná, ale ta česká se podle mě moc nevyvedla. 


Tak a tady je moje pojetí obálka. Celkem se myslím, že se mi to i povedlo. Ale musím si přiznat, že sednout si po pár letech znova k Gimpu je celkem sebevražda. Ze základky jsem toho hodně zapomněla.


Vysvětlivky:
Myslím, že měsíc v pozadí je celkem jasný. Neznámá postava má představovat hlavní hrdinku, tajemnou, krásnou atd. A ty ornamenty okolo se mi prostě líbili.

Na to, že je to druhý příspěvek tak se mi celkem líbí. snad se budu zlepšovat ;)

On my wishlist - 17


Jde o osobní meme pořádané Book Chick city. Cílem je uveřejnit několik knih, které si přeješ pořídit.


Na nádherný zmatek (i když zmatek zní opravdu divně) jsem celkem zvědavá. Zajímalo by mě jak to celé dopadne. A Šerochodec mě taky celkem zaujal, tak uvidíme :)

čtvrtek 23. února 2012

středa 22. února 2012

Jak to bude dál? - 14













Autor - Darren Shan
Název - Procesí mrtvých
Díl - první
Počet stran - 350
Rok vydání - 2011








Ten den jsem dorazil celkem pozdě, protože v ulicích ležela zelená mlha.

Vstoupil jsem do jeho kanceláře a nechal za sebou zelený opar. "Tak co hochu, jak to tam venku vypadá." zeptal se mě, jako by to svým velkým francouským oknem neviděl. "Celkem dobře pane, ale pro ně a ne pro nás. Měl byste se mít více na pozoru." 
"To ty by ses měl mít na pozoru chlapče." řekl ten starý muž a hodil po mě dýku.







sobota 18. února 2012

On my wishlist - 16


Jde o osobní meme pořádané Book Chick city. Cílem je uveřejnit několik knih, které si přeješ pořídit.




Na tyhle knížky jsem slyšela velice kladné ohlasy, a navíc vypadají úžasně. Už se nemůžu dočkat až u nás vyjdou.

pátek 17. února 2012

Kath pořádá svojí giveaway k prvním narozkám



Kath to dotáhla už daleko. Jetu už celý jeden rok (všechno nejlepší). A při té příležitosti, byla tak hodná, že nám dala tu možnost vyhrát knížku vlastního výběru. Díky

OMG - ty lidi jsou snad úplně mimo

Možná si někdo budete myslet, že tenhle můj názor tu nemá co dělat, protože se nezaměřuje na žádně knižní novinky nebo tak, ale prostě sem se z toho musela vypsat.

Na facebooku jsem si projížděla obrázky na různých stránkách, které si mi tam objevují a narazila jsem na jeden zajímavý. Byl na něm pár, dívka a kluk. Jenže ta holka byla celkem při těle a všichni to tam hrozně řešili. 

Občas mi přijde, že někteří lidí sou ták nehorázně povrchní, že to až není možný. Některé komentáře, jako bylo například - Tak holka toho kluka asi sežere, slyšela jsem, že bejvalýho sežrala - nebo - Fuj hodně tu velrybu zpátky do moře - mi už trochu zavání rasizmem. Samozřejmě tam bylo několik normálních lidí (tedy aspoň pro mě), kteří je za tyhle názory pěkně seřvali. A divíte se jim? Já rozhodně ne.

Já taky nejsem nejhubenější, to ani náhodou, a jako bych mi někdo za to nadával, když to není vůbec jeho věc tak to mě ***. Myslím, že tyhle názory stejně píšou jenom ubohý frajírci co se chtějí seznámit s holkou tak maximálně na jednu noc nebo nafrfnaný nány, co nikdy nepoznali co je to omezovat se v jídle. Je to dost krutý, ale občas bych jim přála být svém nebo místě těch více při těle!!!

Opravdu mi to hlodá hlavou jak tohle někdo může říct. Nechci jim nutit ať stou holkou chodí, ale aby jí nadávali? To je fakt ubohost! Některým klukům (ikdyž už jich moc není) nezáleží na tom jak holka vypadá. Já mám například kluka s kterým jsem přes dva a půl roku. A že by mu vadilo jak vypadám? Ani náhodou. A to si myslím, že by mi mohl mít klidně na lepší než sem já. 

Ikdyž to sem nepatří sem ráda, že jsem se se svým názorem mohla někomu svěřit.


Vyhodnocení ankety


Tak a konečně tu máme vyhodnocení ankety na téma: Kolik času máte denně na knihy?

Celkový počet hlasů: 20
*0 - 30 minut - 5% (1)
*30 - 60 minut - 65% (13)
*60 - 90 minut - 15% (3)
*více než 90 minut - 15% (3)

V poslední době jsem patřila do té první kategorie a byla jsem vůbec ráda, že si stihnu otevřít nějakou knížku. Ale poslední dobou se to trochu zlepšilo a už mám trochu více času. Závidím těm třem lidem, kteří mají tolik vzácných minut, ale na jednu stranu je pravda, že když jsem chodila třeba na základu, měla jsem času habaděj. 
Takže vzhůru do světa knih.

čtvrtek 16. února 2012

In my opinion - dle mého názoru


Tak až sem zase tady a jdu vám představit můj názor, zážitky a mnoho dalších žvástíků.

Je tu únor a únor je měsíc lásky. Před pár dny jsem oslavily Valentýna, někdo možná ne. Na svátek svatého Valentýna jsou všelijaké názory, já osobně nějak moc Valentýna neslavím, ale nic proti němu nemám. Jak říkám, milovat miluju a nepotřebuju si to připomínat. Někdo říká, že je pěkné si připoměnou lásku ke s vím milovaným a jiní zase, že na tomhle svátku vydělávají jen prodejci čokolád a květinářství. A jaký názor máte na Valentýna vlastně Vy?


Jak jsem jistě všichni poznali únor dostál rčení Únor bílý pole sílí - to si tedy zemědělci smlsnou =) . Potkalo nás příjemných až -39 stupňů :D. Člověk si řekne, že jsem se konečně dočkali zimy a že krásně sněží, ale když musíte jít ráno pěšky na vlak není to zrovna eňo ňuňo. Asi to má na svědomí i mojí nachcípanost. Kolem sebe mám kopce kapesníků a už je to opravdu hrůza. Navíc mi zalehlo jedno ucho, takže jsem polohluchá, což opravdu nikomu nedoporučuju. Přijde mi jako bych měla půlku hlavy dutou. Hrůza.

Na co se ale opravdu těším je příští týden. Plzeňákům začínají prázdniny takže aleluja. Ještě nemám nijak naplánované co bych chtěla podniknout, ale určitě si něco přečtu. Zrovna dneska jsem si konečně v knihovně půjčila Hunger games - Arénu smrti. Celkem jsem si oddychla, protože do plánované premiéri prvního dílu jsem si tu knížku prostě chtěla přečíst.


Jsem na sebe celkem zvědavá, protože se budu v následujícím týdnu pokusit upéct klasické české buchty. S mákem, tvarohem a povidly. Jsem zvědavá jak se mi to povede, ještě nikdy jsem je nepekla, tak pak vám dám vědět jak se mi to povedlo ;).


Když už budu mít trochu času, chtěla bych si skouknout nějaký ten seriál. Už jsem začala koukat na Upíří deníky, ale z důvodu nedostatku času jsem viděla asi jen první šest dílů z první série. Kamarádky jsou z toho úplně mimo tak si snad najdu čas abych jich skoukla víc. 

A samozřejmě se budu snažit přivolat léto. Jak? No já vždycky každé léto a zimu měním barvu hlavu. Na zimu mám tmavý melír a na léto světlý, takže doufám, že se to povede a už bude krásně jaro porostou kytičky a vyjde mnoho a mnoho očekávaných knížek...
A jak jste na tom vy? Plánujete něco, čtete něco nového, nebo se vám přihodilo něco trhle úžasného? Pistě, piště, pište ;)




středa 15. února 2012

Jak to bude dál? - 13









Autor - Michelle Zink
Název - Strážkyně brány
Díl - druhý
Počet stran - 361
Rok vydání - 2012










Pohled mi padne na ruce složené v klíně.

To malé tetování, nebo znamínko, vlastně nevím co to je, které mi zdobí zápěstí, mi připomíná to na co se snažím zapomenout. Nikdy jsme nebyli se sestrou spřízněné duše, ale tohle nás navždy rozdělilo. V hlavě mi svitla nevyřčená pravda. Jedna z nás umře na úkor té druhé.


úterý 14. února 2012

Soutěžení ve Valentýnské knižním hopu



Jak už všichni ví máme tady Valentýn a tedy Valentýnský knižní hop. Tak jako každá knihomolka se budu snažit nějakou tu knížku získat. Například tady je několik blogů - The most beautiful life with books, Book in Ashes, zde máte možnost získat, zajímavé ceny. Tak hopkejte.

neděle 12. února 2012

Posud´ knihu podle obalu - 12



Toto meme je pořádané každou nedělí Siky z Knižního doupěte. Cílem je vybrat si jakoukoliv obálku knihy a popsat, co vás na ní zaujalo,  proč se vám  líbí  nebo nelíbí,...
Více informací najdete tady.





Další knihou pro toto meme je:


Rudá jako rubín


Autorkou je Kirstin Gierová


Tato kniha vyšla u nakladatelství CooBoo.









Anotace:
Žít v rodině, která je samé tajemství, není pro šestnáctiletou Gwendolyn zrovna snadné. A co teprve když pochopí, že tím největším rodinným tajemstvím je ona sama. Jaké nebezpečí člověku hrozí, když se zamiluje napříč časem?

Můj názor:
Tohle je opravdu zajímavá obálka. Nevím proč, ale připomíná mi obal dívčího deníčku. 
Postavy zbarvené do černa se mi se celkem hodí. A že je cover olemován černými květinami, pavučinami a tu a tam vykukujícími černými vlky, dostává obálka nádech tajemna. Fondt písma se, dle mého názoru, je zajímavě pokroucen a zaoblen jako trny květin, které jsou po okrajích obálky. Jako celkový dojem, kombinace růžové a černé, se mi moc líbí. Obálka není nijak extra propracovaná ale přesto se mi líbí.

sobota 11. února 2012

On my wishlist - 15


Jde o osobní meme pořádané Book Chick city. Cílem je uveřejnit několik knih, které si přeješ pořídit.


Na tuhle knížku mám už zálusku od té doby co vím, že u nás vyjde. Samozřejmě, že nejen kvůli obalu :)
Knížek, kterých bych chtěla je samozřejmě víc, ale to bych tu mohla sedět celé hodiny, že bych je sem všechny přidala ;)

pátek 10. února 2012

Review - Křídla






Autor -Aprilynne Pikeová

Název - Křídla

Díl - 1

Rok - 2011

Počet stran - 294





Hodnocení: 4/5




Anotace:
Aprilynne Pikeová nadchla svým debutem i slavnou autorku ságy Stmívání Stephenii Meyerovou. Není divu, příběh – originální fantasy s přídechem thrilleru a horroru, ale i s prvky love story – o dívce se zvláštním jménem Laurel se čte doslova jedním dechem. Patnáctiletá hrdinka jde poprvé do školy (předtím ji učila matka) a snaží se přizpůsobit novému prostředí. Brzy najde přítele, který jí podá pomocnou ruku. David se nemusí přemáhat, nová spolužačka je nesmírně krásná, jemná a milá dívka. Vypadá jako víla, říká si David, ale to ještě netuší, že není daleko od pravdy a že jej po boku Laurel čekají pěkně horké chvíle. Bytosti z jiného světa se dostávají mezi lidi a začíná boj na život a na smrt… 

Moje reakce po dočtení: Tak a mám za sebou první knížku o vílách.


Laurel je obyčejná patnáctiletá dospívající dívka, která miluje Sprite, ovoce a zeleninu. Teda aspoň si to doposud myslela. Když se jednoho rána vzbudí, čeká ji ohromné překvapení, které ji navždy změní život. A ona s tím nemůže nic dělat.

Škola. Donedávna tohle slovo pro Laurel nic neznamenalo. Maminka jí učila doma, takže se záležitostmi jako s nošením učebnic, otevírání skříněk nebo obědy ve školní jídelně se nemusela vůbec zabývat. Ale když se odstěhovali do nového města musela se seznámit se střední školou. Když první den nastoupí do školy, cítí se ve stísněných prostorách školy mizerně. Ovšem jen do té doby než jí osloví kluk jménem David.

David jí hned první den pozve, aby sním a jeho kamarády  poobědvala ve školní jídelně. Laurel si však není jistá jestli je na to první den připravená a proto odmítne. Ale David se nevzdává a Laurel s ním začíná trávit celkem hodně času. A oba se začínají trochu více sbližovat. A je poznat, že Davidovi se to velmi zamlouvá :).

Ale jednoho rána se vše změní. Laurel se vzbudí a zjistí, že jí na zádech roste malá boulička. Nejdřív to přisuzuje pubertě, ale po nějakém čase, když  boule nemizí ale naopak roste, začíná mít Laurel strach. Ale pořád to není nic proti tomu tak se bude cítit, když zjistí co nahradilo bulku na jejích zádech...

Když se jednoho dne vrátí s rodiči do starého domu, kde předtím bydleli, rozhodne se Laurel, že se naposled projde v krásné přírodě kolem domu, kterou měla tak ráda. Koho tam ale nečekala byl kluk jménem Tamani. Neví proč, neví jak na to přišla, ale vnitru ví, že mu může věřit. On ví o jejím tajemství a řekne jí, že on je stejný jako ona...


Vztah mezi Davidem a Laurel je... no nevím jak to definovat. Je jasné, že on jí přímo zbožňuje, ale ona no nevím jestli ho bere jako kamaráda nebo jak, myslím, že sama Laurel si svými city není jistá. Za to k Tamanimu jí něco táhne. Něco jako instinkt. Tedy aspoň mě to tak přišlo. Jméno Tamani je opravdu neobvyklé. Musím se přiznat, že poprvé jsem jeho jméno čela jako "Ťamaňi". Já vím, směsné :D, ale co.

Musím, se přiznat, že se mi ze začátku knížka až moc nelíbila, ale čím dál jsem v knížce pokročila bylo příjemnější jí číst. A odstupem času zjištuju, že se mi knížka líbila celkem dost. Je to možná proto, že to vlastně byla moje první knížka na "vílí" téma. 

Konec příběhu jsem vám neprozrazovala, protože bych se neubránila tomu, abych neřekla něco zásadního. Rozhodně se na konce příběhu můžete těšit. Zatímco skoro celá knížka má pozvolný spíše romantický děj konec rozhodně stojí za to. Pokut máte náladu na lehčí vílí příběh máte se na co těšit.


středa 8. února 2012

Jak to bude dál? - 12











Autor - Kiersten Whiteová
Název - Paranormálové
Počet stran - 339
Rok vydání - 2011









K udržení života je zapotřebí obrovská sousta energie, a paranormálové žijí dlouho, strašně dlouho.

Nevěděla jsem jak to všichni mohou tak dobře zvládat. Jsem ráda, když přežiju celý den, ráno vstát rychle pro kafe, do práce, z práce, do postele a pořád takhle dokola. Žít jen půlku jejich života ve svých stech letech bych chodila jak zombí. A pochybuju, že by mi na dodání energie stačil můj velký hrnek s Shaun sheep.