Review - Sukuba: Trápení

Auror - Richelle Mead

Název - Sukuba: Trápení

Díl - 1

Počet stran - 312

Rok vydání - 2011

 

 

 

 

 

 

 

Anotace:

Hodnocení: 4/5

Sukuba je nadpřirozená bytost, která smí po libosti měnit podobu a jediným jejím úkolem je svádět. Zní to tak lákavě! Dívka může být, kým chce, její šatník je nevyčerpatelný a smrtelní muži by udělali cokoli pro její pouhý dotek. No, vlastně za to platí svou duší, ale proč zacházet do přílišných podrobností? Avšak život Georginy Kincaidové, sukuby ze Seattlu, není ani zdaleka tak exotický. Pracuje v knihkupectví a její šéf je poměrně nesnesitelný uťáplý chlap. Nesmrtelní přátelé si z ní nepřestávají dělat legraci kvůli jedné její dávné proměně. A nejhorší ze všeho je to, že si nemůže vyjít na rande, aniž by z dotyčného muže nevysála život. Ona by přitom dala všechno na světě za to, kdyby se směla dotknout slavného a neodolatelně krásného spisovatele Setha Mortensena! Snění o Sethovi však bude muset počkat, protože ve světě nadpřirozených bytostí se začíná dít cosi podivného… a velmi nebezpečného. Georgina se proti vlastní vůli stává aktérkou souboje mezi dobrem a zlem…

 Moje reakce po dočtení: Jak to mezi nima asi tak dopane...

Představte si, kdybyste žili vječným životem, vaše krása by nepomíjela a mohly byste dosáhnou čehokoliv. Zdá se vám to jako dokonalý život? Pro někoho to tak znít může, ale přijdou dny kdy vás tahle všední rutyna začne nakonec pěkně komplikovat život... 

Georgina Kincaidová pracuje v knihkupectví, miluje čokoládové moka a knihy Setha Mortensna. Na první pohled by vám mohla připadat pouze jako zcela normální, ikdyž více než méně přitažlivá žena, která toho s okolním světem nemá moc co společného. V tom, ale vězí celý ten problém. Georgina není jen obyčejná žena, ale sukuba. Má sice obyčejný byt nedaleko své práce a domácí kočku, ale tím její obyčejnost končí. Její šéf je arcidémon a anděl, její dva kamarádi jsou vampíři a další je skřet. Normálnosti se vyhýbá také tím, že z všivých a neřádných mužů vysává životní energii, ikyž podle jejího šéfa to nedělá dostatečně často. Čím? No zkuste hádat. Když k nesmrtelnosti co dostala ke svému postu sukuby přibyla ještě sexy postavička, dovedete si to asi představit...

Gerogina, ale si svůj úděl sukuby přisůsobil svým potřebám a svědomí. Svůj hla ukájí jen na velice zvrácených duších a jen tak málo aby jí to stačilo k přežití. Dalo by se v porovnání s vampíry říci, že je na "dietě" a drží se tak aby její svědomí neutrpělo ještě větší újmu. 

Když ovšem potká muže jménem Roman, musí se hodně ovládat, aby svoje přesvědčení udržela takové, jaké je. Ten muž v ní vzbuzuje to, co už v ní nikdo dlouho neprobudil. Navíc je chytrý, atraktivní, vtipný, sebevědomí no zkrátka dokonalý muž. Proto se Georgina rozhodne svoje pravidlo porušit a jde sním na jedno rande. Ovšem u jednoho to neskončí. Takže se holka pěkně veze...

Jenže Roman není ten jediní problém :D. Ve městě se objevil někdo, kdo má spadeno na nesmrtelné v Seatllu. Když Georgina zjistí, že byl zabit jeden zdejší vampír, historka od jejího šéfa, že za to můžou lovci vampírů jí ani náhodou neuchlácholí. Proto se pouští do svého vlastního pátrání a začíná se ocitat ve velkém nebezpečí...

Musím říci, že kdybych nevěděla, že tuhle knížku Richelle psala asi bych si jí k tomuhle tytulu nepřirovnávala. Ovšem když vím, že tuhle sérii psala, musím říci, že rukopis spisovatelky se celkem poznat dá. Nemíním to jako zápornou věc, ale ¨jako další příběh vyprávěný tím samím člověkem. Když to takhle čtu zní to trochu divně, ale mě tohle "konstatování" mi k tomu docela sedí. Kdyby se mě také někdo ptal jestli VA nebo Sukuba, určitě u mě pořád vítězí VA. Asi jem z té puberty ještě dočista nevyrostla...

Sukuba jako kniha se mi celkem líbila. Byli zde vtipně postřehy, nějaké ty trapné chvilky, zajímavé zápletky i nějaké to drama. Přesto bylo vidět, že kniha byla napsaná pro  starší generaci. Příběh spatí s prací a dospělejším životem, byl ale velice osvěžující změnou. Sice mi tam trochu chyběla taková ta teenagerovská potrhlost, ale tu samozdřejmě nahradil trošičku jiný pohled na svět. Takže myslím, že kdo si chce přečíst nějaký ten dospělejší román s trouchou toho nadřirozena chybu s touhle knihou neudělá ;)

Review - Pokrevní pouta

Autor - Richelle Mead

Název - Pokrevní pouta

Díl - 1

Rok - 2011

Počet stran - 330

Anotace:

Hodnocení: 4 a půl/5

Vampýrské akademie pokračuje! Mladá královna Lissa Dragomirová si netradiční politikou nadělala u morojského dvora spoustu nepřátel, kteří by ji rádi odstranili. Je ale velmi dobře střežena, a tak se spiklenci zaměří na její nevlastní sestru Jill. Vědí totiž, že kdyby Jill zabili, Lissa by musela odstoupit a přenechat trůn někomu, kdo má alespoň jednoho žijícího příbuzného. Po brutálním útoku na Jill se Morojové a dhampýři rozhodnout uklidit Jill někam do bezpečí. Kam ale? Po dlouhém zvažování dojdou k závěru, že mladou vampýrku by jistě nikdo nehledal ve světě lidí.

Jill má doprovázet a strážit alchymistka Sydney Sageová. Obě dívky se zapíší na lidskou školu, kterou navštěvují i Adrian Ivaškov a Eddie Castile. Kamarádi zpočátku řeší běžné problémy spojené se studiem na lidské škole, ale brzy začnou zjišťovat, že na téhle škole nejsou jediní, kdo potřebuje k životu krev…

Reakce po dočtení: Ách... to je teda fááák hustý! Kdy vyjde další díl!!!

Že byste čekali Rose a Dimka? Ne ne, tohle je úplně o někom jiném. Sydney Sageová, se snaží ospravedlnit a napravit si svou reputaci. Když pomohla dhampýrce Rose, udělala si ve své práci jako alchymistka, opravdu hodně špatnou pověst. Najednou se jí, ale naskytne možnost ukázat ostatním a hlavně jejímu otci, že se na svou práci hodí. Má se postarat o mladou morojskou princeznu Jill Dragomirovou.



Když ji otec jednoho dne v noci vzbudí a řekne jí aby se připravila, má Sydney strach, že ji stihne trest za to "provedla". Náhle ale zjistí, že přítomnosti ostatních alchymistů v jejím dome by mohla využít k nápravě, chce pomoct za každou cenu. Jenže ji v tom chce zabránit jeden její známí (kterého raději neměla) Keith. Znají si už řadu let, ale Sydney ho prostě nemá ráda, prostě ho nesnáší.

Jen co začne chodit "do školy" spolu s Jill a Eddiem (jako sourozenci), je z toho Sydney trochu nervozní. Ne že by je neměla ráda, ale pořád se v ní ozývá to co ji od mala tloukli do hlavy. Vampíři a dhmapíři jsou špatní. Snaží se být dobrá alchymistka a přinést oběť, takže se s tím musí smířit. 

Časem, ale zjišťuje, že si je celkem oblíbila a bere oba jako kamarády. Až na jednoho natvrdlého vampíra. Adriana. Sydney neví co si oněm má myslet. Někdy v něm vidí jak se snaží a i jeho bolest, ale občas se vůbec nechová jako ten samí člověk a v Sydney se přelívají pocity lítosti a pochopení s naštvaností a nechápavostí. Když vše nakonec zjistí jak se VŠECHNO má zjišťuje všechno co mohla ztratit a jaké následky mohli nést činy jiných.

Moilnijské značky

Můj celkový dojem z této knížky je velice pozitivní. Představuju si pod ní začátek něčeho velkého. Nijak mi nevadilo, že se v této kníže Rose mockrát neobjevila. Svůj vlastní příběh si už prožila, tak proč z toho dělat nějakou sáhodoulouhou nezábavnou knížku (ikdyž věřím, že Richelle by se zase moc povedla). Hlavně se mi líbilo, že Adrian dostal volné místo a v této sérii se bude moct více ukázat. Jak jsem zjistila i Sydney je velmi složitá a velmi zajímavá osoba. Takže je na co se těšit.

Myslím si, že nejlepší bylo snad těch posledních pár stránek. Děj se nakonec vyvinul a stočil úplně jinam než sem čekala a to se mi moc líbilo. Nebolo to jako tím stylem, že je třeba vrah a vy myslíte, že víte kdo to je, ale nakonec se zmýlíte. To co se stalo na konci :D... se absolutně nečekala, že by se tahle situace mohla naskytnout natož od toho dotyčného. Jsem moc zvědavá co na ni řeknete vy. 

 Nejradši bych knihu ohodnotila 5 - červené srdíčko, ale nechávám si ten půl bod na další díl. Opravdu se mi moc líbilo. Ráda bych vám toho o téhle knížce řekla víc, ale nechci vám zkazit dojem, pointu ani překvapení. DOPORUČUJU.