sobota 31. prosince 2011

Review - Padlí andělé





Autor - T. E. Sniegoski

Název - Padlí ANDĚLÉ - PADLÍ ANDĚLÉ A LEVIATAN

Díl - 1

Rok - 2011

Počet stran - 413







!Pozor Objevují se zde spoilery!

Anotace:
Hodnocení - 4/5
Aaron Corbet je celkem normální kluk, trochu samotář, sirotek s problematickou minulostí, který ale doufá, že snad konečně našel náhradní rodinu, přátele i smysl života. To vše ale změní na jeho osmnácté narozeniny; začne najednou rozumět portugalštině, latině, a dokonce i svému psovi a jeho závěr je celkem logický - totálně se zbláznil!
Pak se ale objeví dva velice podivní muži, kteří se ho snaží varovat před nebezpečím, které mu hrozí, a navíc mu prozradí, že je Nephilim - syn smrtelnice a anděla, padlého anděla. Aaron se to pokouší odmítnout a popírá své nadpřirozené schopnosti. Ale musí se svým dědictvím vyrovnat - a to rychle. Temné síly nabývají na moci a jsou ochotny ho zničit... A tak začíná příběh plný zvratů, utrpení, andělů a boje dobra a zla.


Moje reakce po dočtení: Leviatan... fůůůůůůůůj


Nephilim
Genesis 6:4

Obrové /Nephilip/ pak byli na zemi v těch dnech; ano i potom, když vcházeli synové Boží k dcerám lidským, ony rodily jim. To jsou ti mocní, kteříž zdávna byli, muži na slovo vzatí.

V Hebrejské Bibli vystupují tajemné bytosti - Nephilim, Nefilové. Jsou považováni za obry, lidské zrůdy, mýtické hrdiny, křížence bohů či andělů s lidmi nebo dokonce za mimozemšťany.




Anděl. Padlý anděl. Potomek anděla a smrtelníka. To vše se honilo Aaronovy v hlavě. Žil si poklidný život. Ne až tak úžasný, ale měl ho rád. Se svou pěstounskou rodinou, která se ho ujala jako žádná jiná, si Aaron poklidně hověl v Lynn. Se svým bráškou autistou a pejskem Gabrielem. Ale jen do té doby než se dozvěděl co je opravdu zač a co se to sním děje.


On s tím nechce mít nic společného. Nechce si kazit svoje vyhlídky na vysokou a nechce opustit veterinární ordinaci kde pracuje. Ale může jinak? Bohužel zjistí, že ne. Když ho objeví anděl Camael, už není cesty zpět. Musí sním a vykonat to co mu bylo určeno. 

Vzpomíná si na ty krásné nevědomé chvíle klidu, kdy se v pátek večer koukali s rodinou na filmy, kdy se ve škole díval za dívkou jménem Vilma, se kterou se zrovna začal seznamovat. Ale on to všechno musí opustit, aby ochránil své drahé. Ty kteří mu ještě zbyly. Může za to on. Verchelei. Vůdce Mocností. Díky němu se mu pomalu hroutí svět. A proč? Protože Vercheleiho vede slepá myšlenka, že vše co dělá je vůle Boží...

Je to vážně síla, co "člověk" lépe řečeno anděl, dokáže uděl pro svou víru. Tak silné odhodlání jít za něčím čemu tak usilovně věříte. Hlavně když dochází k boji, který má pomoci vašemu účelu.

Dost mě překvapilo, jak byla vlastně knížka brutální. Sekání mečem lidí vedví, utínání hlav a tak dále. K ději to patří a je to velice dobře popsáno - někdy až moc dobře. Čekala jsem, že když v knize budou andělé, bude to trošičku mírumilovnější, ale to sem se sakra spletla. Tekoucí černá, ano černá, krev z ran andělů není zrovna dvakrát příjemná představa. Občas se mi i při čtení trochu zvedl žaludek. Nevím možná to bylo z nějakého jídla ;), ale to musíte posoudit sami.

Aaron je velmi zajímavá osoba. Je jedinečný, ale ne jediný. Svoje břímě nést musí, ale ze začátku se s tím nechce vůbec smířit a potlačuje holou pravdu. A to se mi právě moc líbí. Ve většině knížek, mi přijde, že když hlavní postava zjistí, že má výjimečné schopnosti,   poměrně rychle se s tím vyrovná. Ale u Aarona to tak nebylo a myslím, že je to jen a jen dobře. Kdybych si měla představit, že mě něco takového potkalo, že umím bojovat s ohnivým mečem, který se mi zjeví v ruce, jen když na něj pomyslím, taky bych se tomu bránila a říkala si, že to není možné. Myslím, že vy byste na to nebylo o moc jinak.

Aaron my docela přirostl k srdci. Ale nebylo to moje nejoblíbenější postava. Tou byl Gabriel, Aaronův pejsek. Když málem zemřel, když ho přejelo auto a Aaron ho zachránil svou mocí, stal se z něho "výjimečný" pes. Ne v takovém pohledu, že bude mega rychlý, nebo 
bude mít super štěk ;), ale v takovém, kde se změní jeho mysl. Gabriel se při svém uzdravování proměnil a má mysl podobou dítěti. Může s Aaronem mluvit a že toho namluví. Když jsem četla rozhovory Aarona a Gabriela, ne jedenkrát mi cukaly koutky. Gabriel je prostě k zamilování hodný pes. Kéž bych si takhle mohla povídat i s tím svým...

Celkově mě knížka, velice zaujala. Byla HODNĚ akční a velice dobře napsaná. Sama si říkám, jestli nedávám příliš vysoké hodnocení, ale knížka se mi opravdu zalíbila, a proto myslím, že si ho zaslouží. jsem zvědavá na další díly. Chci vědět jak to dopadne.

A kdo jste knížku četl moc by mi zajímal váš názor jak se líbila Vám.





3 komentáře:

  1. Pěkná recenze, ale nedoporučovala bych ti psát do recenzí spoilery. nejsem nejlepší blogerka, ale tohle vím jistě, prozrazuješ děj a čtenáři se potom nemaj na co těšit :) neber mě jinak vážně jo?! :D

    OdpovědětVymazat
  2. Proto jsem nahoru VELKÝM nápisem napsala, že recenze obsahuje spoilery. Kdo si jí bude chtít přečíst, tak si jí přečte, kdo ne, o nic se nepřipraví. Nikomu jí nenutím číst, takže určitě nikomu neprozrazuju děj, kdo se ho nechce dozvědět číst dál nebude... :D

    OdpovědětVymazat
  3. Já jsem právě knihu Padlý andělé dočetla a musím říct, že mám stejnou oblíbenou postavu. Gabriel je prostě úžasnej!
    Jen mi chvilku trvalo než jsem se začetla. Ale jakmile jsem se do toho dostala, tak jsem se nemohla odtrhnout :)

    OdpovědětVymazat