Review - Tak padne náš svět

Autor - Megan Crewe
Název - Tak padne náš svět
Díl - 1
Rok - 2012
Počet stran - 322

Anotace:

Hodnocení: 3 a půl/5

Začíná to jako svědění, kterého se nemůžete zbavit. Pak přijde horečka a šimrání v krku. Pár dní nato budete vykládat svá tajemství na potkání neznámým lidem, jako by to byli vaši staří přátelé. Za další tři dny vás postihnou paranoidní halucinace. A pak budete mrtví. Šestnáctiletá Kaelyn žije na ostrově nedaleko pobřeží. Když její nejlepší kamarád odjíždí studovat na pevninu, vůbec ji nenapadne, že ho možná už nikdy neuvidí. Ale pak její malou ostrovní komunitu postihne podivná virová epidemie. Počet mrtvých narůstá a vláda dá ostrov do karantény: nikdo nesmí z ostrova odjet, ani se na něj vrátit. Ti, kteří jsou dosud zdraví, musejí bojovat o tenčící se zásoby potravin, aby neztratili naději na přežití. Zatímco svět, který Kaelyn znala, se kolem ní hroutí, ona nachází nečekané spojence, přátelství i novou lásku. A když ji virus začne okrádat o přátele a rodinu, ze všech sil se snaží udržet si víru, že musí existovat způsob, jak zachránit lidi, kteří jí jsou nejdražší.

Moje reakce po dočtení knihy: Doufám, že takhle to nikdy nedopadne...

Strach. Panika. Bolest. Co všechno můžete ztratit... Co všechno můžete zažít... Co všechno se vám může stát... Doufejte, že nikdy ne tohle...

Klidný život prostých občanů na obyčejné výletním ostrově se nečekaně od základů změnil. Nikdy nic podobného nečekal a nikdo na to nebyl připraven. Všichni se jich zřekli a oni museli společnými silami bojovat sami za sebe. Dokážou vyhrát tuhle bitvu? Nikdo to neví jistě... hraje se tu čas.

Kaelyn, žila na ostrově od malička. Sice se s rodiči na nějaký čas odstěhovali, ale i tak to byl pořád její domov. Jenže jak se to tak vezme. Neměla tu skoro žádné přátele, jen jednoho, který odjel a nechal jí tam samotnou... Jednoho dne se však objevil problém. Nikdo mu nedával takový význam, jaký si opravdu zasloužil. Nikdo totiž nevěděl co všechno se může stát. Když Kaelynině spolužačce onemocněl otec, lidé to dávali za příčinu jakési infekci. Potíž je v tom, že to nebyli příznaky klasické infekce. Halucinace, vysoké horečky, rozdrápaná kůže a nesnesitelný kašel. Umřel... a tím to všechno začalo. Nákaza se šířila a okolní svět se bál aby to nedošlo ještě dál. Celé město se záhy ocitlo v karanténě a lidé začali panikařit. Nemocných bylo víc a víc, nemocnice byla přeplněná, zásoby se začínali tenčit a ty co ještě zbývali, si to začínali rychle uvědomovat.

Asi by jste netušili jak vás zoufalost a paranoia mohou změnit. Říkáte si, že byste některé věci prostě neudělali, že to je proti vašemu přesvědčení. Nikdy neříkejte nikdy. Lidé se mění a zvláště za takovýhle situací. Kdyby ve světě vypukla nějaká epidemie, netrvalo by dlouho a naše celkem slušné chování, by se změnilo v neovladatelný chaos. Rabování, ničení i krádeže by byli na denním pořádku. Možná nás to potká taky...

Tahle knížka vás donutí se zamyslet. Nedopadneme taky tak? Co když se někde objeví neznámá nemoc a nebudeme vědět co s ní? Pomůže nám někdo nebo to vše bude jen a jen na nás? Otázky vám budou vířit hlavou, ale odpověď se dozvíme až něco takového přijde...

Líbilo se mi pojetí celé knížky. Dostáváte se od úplného začátku (normálu) až do skoro jasného konce (vrchol epidemie). Pocity hlavní hrdinky vámi nejspíše zacloumají... možná to budou i vaše vlastní pocity. Poznáte jak se člověk může překonávat i v těch nejtěžších chvílích jeho života... Nemůžu vám tvrdit, že je to nějaká zábavná knížka plná romantiky, ale rozhodně stojí za vaši pozornost. Stojí za to si jí přečíst...