Review - Cinder

Autor - Marissa Meyer
Název - Cinder: Měsíční kroniky
Díl - 1
Rok - 2012
Počet stran - 401

Anotace:

Hodnocení: 4 a půl/5

Šestnáctiletou Cinder považuje většina lidské společnosti za nepovedenou hříčku techniky a její macecha za neúnosné břemeno. Být kyborg ale má i své výhody – mozkové rozhraní poskytuje Cinder nevšední schopnost opravovat věci, díky čemuž se stane nejvyhlášenější mechaničkou ve městě. Právě tato pověst přivede k jejímu stánku prince Kaie, který potřebuje před výročním bálem opravit porouchaného androida. Princ opravu v legraci nazve otázkou národní bezpečnosti, ale Cinder má podezření, že věc je mnohem vážnější, než jí je princ ochoten prozradit. Cinder touží udělat na prince co nejlepší dojem, ale se všemi plány je konec, když se její mladší nevlastní sestra a jediná lidská přítelkyně nakazí smrtelným morem, který sužuje Zemi už celé desetiletí. Macecha obviní z dceřiny nemoci Cinder a nabídne její tělo pro výzkum moru, což je „pocta“, kterou dosud nikdo nepřežil. Ale netrvá dlouho a lékaři zjistí, že jejich nové pokusné morče je zvláštní. Chirurgové, kteří proměnili Cinder v kyborga, něco skrývali. Něco cenného. Něco, kvůli čemu jsou někteří lidé ochotní zabíjet…

A moje reakce po dočtení: Luxory... ;)

Není lehké být jiná, odlišná. Odstrčená od ostatních, nechtěná. Nemít skoro žádné kamarády, až  na svojí nevlastní sestru a domácího "vadného" robota. Takhle žije Cinder...

Dívka. Kyborg. Mechanik. Myslíte, že tyto tři druhy lidí nemohou být jenom jeden? Mýlíte se. Cinder je i na úkor svému nízkému věku nejlepší mechanička celého Nového Pekingu, je ovšem také kyborg. S tou druhou věcí se ovšem moc nechlubí. Lidé by v ní už neviděli člověka, ale hříčku přírody. Proto musí být  své nevlastní matce (opatrovnici jak s oblibou říká), nesmírně vděčná, že uchovává její tajemství a stará se o ni i přesto CO vůbec je. Proto se doma raději moc nezdržuje a pracuje ve svém "stánku" a vykonává úctihodnou práci. Když ovšem jednoho dne přijde nečekaný zákazník, kterého by nečekala snad ani za sto let, začnou se dít trochu divné věci. Když princ Kay požádá Cinder o laskavost nebude tušit, k čemu všemu to vůbec povede. Ve Společenství to je s politkou poslední dobou špatné. A nemoc, jménem Letumóza, která napadla už celý svět, tomu moc nepomáhá. Jenže Letumóza není jediný problém, který zemi sužuje. Ve vesmíru už nejsme sami a někdy by si možná chtěl naši zemi přivlastnit... jak to asi všechno dopadne...

Věřte že já na techniku moc nejsem, nikdy jsem se moc neskamarádili ;), ale robotům, kyborgům a adroidům jsem přišla celkem na chuť. Líbilo se mi nová doba s pokrokovou technikou a všelijaké vymoženosti. Bylo to moc zajímavé oživení celého děje a někdy mi to v hlavě šrotovalo, jak to všechno vlastně může fungovat. V některých pasážích, kdy Cinder používala svoje kyborgské "schopnosti", jsem se docela bavila ;). Zvýšená hladina adrenalinu..., ztráta končetiny...

Cinder je další přírůstkem do nové rodiny dystopijí. Možná někomu bude děj připadat předvídatelný, ale komu by nepřipadal, když "Popelku" známe už od malička na zpamněť. Ale nové pojetí s robotickým tématem vás určitě nenechá chladnými.

Jsem moc zvědavá na další díl a doufám, že budu pokračovat v podobném duchu jako tenhle. Myslím, že tohle je tak všestranná knížka, že jestli se někomu nebude líbit, je jednoduše řečeno divnej ;). Máme tu romantickou zápletku, černý humor, chvilky napětí i drsnější chvilky kdy zvednete oči od knihy a prostě nahlas řeknete "Tak to je fakt hustý". To byl i můj případ... Tak si jí URČITĚ přečtěte a půjčte si jí alespoň z knihovny (ikdyž myslím že stojí za to si jí i koupit). Takže honem, honem druhej díl ;)

PS: ikdyby se vám recenze moc nelíbila, určitě si knížku přečtěte je supr, akorát mě to psaní dnes moc nejde ;)

Narozeninová Giveaway

Vážení a moji milí. Tak i já jsem se konečně v sobotu dočkala dospělosti a už tu jsem neuvěřitelných osmnáct let. Myslíme si, že s dospělostí přichází moudrost... mám otevřené dveře a ona pořád nikde. Takže nevím nevím, snad to přijde časem. Proto jsem se rozhodla uspořádat pro mé věrné následovatele giveaway.

O co vlastně budete soutěžit? Půjde pouze o jednu knihu, ale budete si moct vybrat ze čtyř. A které to budou? Pád od Lauren Kate,  Proroctvý sester od Michelle Zink, Zář od Alesandr Adornett a Paranormálové - Zlodějka duší od Kiersten White.

Pravidla soutěže:

• Soutěž probíhá od 30. září do 20 října.
• Soutěže se mohou zúčasnit pouze čtenáři z České republiky (Slovenským čtenářům se velmi omlouvám).
• Pro zapojení se do soutěže musíte vyplnit formulář, do kterého povinně napíšete vaše jméno a email a kterou knížku byste si vybraly 
• Formulář může vyplnit každý pouze jednou (duplicitní vstupy budou mazat!).
• Výherce bude vylosován pomocí random.org
• Výherce oznámím do konce října a on bude mít 72 hodin na to aby mi odpověděl, potom budu muset vylosovat někoho jiného 

a Rafflecopter giveaway

Tak vám všem můžu už jenom popřát hodně štěstí a budu vám držet palečky ;)

Review - Tak padne náš svět

Autor - Megan Crewe
Název - Tak padne náš svět
Díl - 1
Rok - 2012
Počet stran - 322

Anotace:

Hodnocení: 3 a půl/5

Začíná to jako svědění, kterého se nemůžete zbavit. Pak přijde horečka a šimrání v krku. Pár dní nato budete vykládat svá tajemství na potkání neznámým lidem, jako by to byli vaši staří přátelé. Za další tři dny vás postihnou paranoidní halucinace. A pak budete mrtví. Šestnáctiletá Kaelyn žije na ostrově nedaleko pobřeží. Když její nejlepší kamarád odjíždí studovat na pevninu, vůbec ji nenapadne, že ho možná už nikdy neuvidí. Ale pak její malou ostrovní komunitu postihne podivná virová epidemie. Počet mrtvých narůstá a vláda dá ostrov do karantény: nikdo nesmí z ostrova odjet, ani se na něj vrátit. Ti, kteří jsou dosud zdraví, musejí bojovat o tenčící se zásoby potravin, aby neztratili naději na přežití. Zatímco svět, který Kaelyn znala, se kolem ní hroutí, ona nachází nečekané spojence, přátelství i novou lásku. A když ji virus začne okrádat o přátele a rodinu, ze všech sil se snaží udržet si víru, že musí existovat způsob, jak zachránit lidi, kteří jí jsou nejdražší.

Moje reakce po dočtení knihy: Doufám, že takhle to nikdy nedopadne...

Strach. Panika. Bolest. Co všechno můžete ztratit... Co všechno můžete zažít... Co všechno se vám může stát... Doufejte, že nikdy ne tohle...

Klidný život prostých občanů na obyčejné výletním ostrově se nečekaně od základů změnil. Nikdy nic podobného nečekal a nikdo na to nebyl připraven. Všichni se jich zřekli a oni museli společnými silami bojovat sami za sebe. Dokážou vyhrát tuhle bitvu? Nikdo to neví jistě... hraje se tu čas.

Kaelyn, žila na ostrově od malička. Sice se s rodiči na nějaký čas odstěhovali, ale i tak to byl pořád její domov. Jenže jak se to tak vezme. Neměla tu skoro žádné přátele, jen jednoho, který odjel a nechal jí tam samotnou... Jednoho dne se však objevil problém. Nikdo mu nedával takový význam, jaký si opravdu zasloužil. Nikdo totiž nevěděl co všechno se může stát. Když Kaelynině spolužačce onemocněl otec, lidé to dávali za příčinu jakési infekci. Potíž je v tom, že to nebyli příznaky klasické infekce. Halucinace, vysoké horečky, rozdrápaná kůže a nesnesitelný kašel. Umřel... a tím to všechno začalo. Nákaza se šířila a okolní svět se bál aby to nedošlo ještě dál. Celé město se záhy ocitlo v karanténě a lidé začali panikařit. Nemocných bylo víc a víc, nemocnice byla přeplněná, zásoby se začínali tenčit a ty co ještě zbývali, si to začínali rychle uvědomovat.

Asi by jste netušili jak vás zoufalost a paranoia mohou změnit. Říkáte si, že byste některé věci prostě neudělali, že to je proti vašemu přesvědčení. Nikdy neříkejte nikdy. Lidé se mění a zvláště za takovýhle situací. Kdyby ve světě vypukla nějaká epidemie, netrvalo by dlouho a naše celkem slušné chování, by se změnilo v neovladatelný chaos. Rabování, ničení i krádeže by byli na denním pořádku. Možná nás to potká taky...

Tahle knížka vás donutí se zamyslet. Nedopadneme taky tak? Co když se někde objeví neznámá nemoc a nebudeme vědět co s ní? Pomůže nám někdo nebo to vše bude jen a jen na nás? Otázky vám budou vířit hlavou, ale odpověď se dozvíme až něco takového přijde...

Líbilo se mi pojetí celé knížky. Dostáváte se od úplného začátku (normálu) až do skoro jasného konce (vrchol epidemie). Pocity hlavní hrdinky vámi nejspíše zacloumají... možná to budou i vaše vlastní pocity. Poznáte jak se člověk může překonávat i v těch nejtěžších chvílích jeho života... Nemůžu vám tvrdit, že je to nějaká zábavná knížka plná romantiky, ale rozhodně stojí za vaši pozornost. Stojí za to si jí přečíst...

Quotes - citáty

Milujeme sny, protože nám dávají to, co nám realita odepřela...

Moji milý....

Ahojky lidičky. Možná si říkáte, proč je tu na blogu tak mrtvo (za což se moc omlouvám). V poslední době toho na mě bylo moc a vůbec nic nestíhám. Začala škola, do toho jsme se stěhovali, a já jsem ráda, za chvilku času. Začala jsem chodit na brigádu a zrovna včera jsem přišla domů až v deset hodin večer nemluvě o tom, že jsem musela stávat v šest hodin ráno do školy :(. 

Přiznám se že na čtení nemám ani pomyšlení, ale snažím se co mi síly stačí nějak to všechno dohnat. Není divu, mam rozečteného Eldesta a už se nemůžu dočkat až ho přelouskám, protože jsem si v knihovně půjčila Cinder a Tak padne náš svět. Koupila jsem si ještě knihu Past a samozřejmě mám na konci září narozky, takže knihy ještě přibudou. Nevím kde mi z toho hlava stojí, ale snad se mi to povede všechno nějak skloubyt. Vám přeju pevné nervy ve škole a nezoufejte, za deset měsíců sou tu prázdniny ;).