RC Review - Červený vrch

Autor - Jamie McGuire
Název - Červený vrch
Rok vydání - 2014 
Počet stran - 323






Anotace:

Hodnocení: 4 a půl/5

Scarlet je rozvedená, pětatřicetiletá matka dvou dcer a pracuje jako rentgenová laborantka. Je pátek odpoledne a má službu v nemocnici, dcery poslala na víkend za otcem. Na příjem přivážejí umírající, ošklivě pokousanou a vyhublou dívku, a její rentgenový snímek prozrazuje to, o čem se v lékařských kruzích s hrůzou již pár dnů hovoří. Z Evropy se šíří záhadný virus a svět je zachvácen pandemií, která postupuje neuvěřitelně rychle. Projevuje se nesnesitelnou bolestí břicha a bleskovým úbytkem váhy, a pak už je jen smrt. Mrtví však nenacházejí klid, ale mění se v šouravé zombie, a hledají, čím by ukojili svůj neutišitelný hlad. Vábí je lidské maso a lačně se na ně vrhají. Jedinou obranou živých je rychlost a zásah do mozku zombie. Scarlet se upne k tomu, aby zachránila své dcery za každou cenu. Musí je odvézt na jediné bezpečné místo k přežití, které zná. Na ranč Červený vrch. 

Moje reakce po dočtení knížky: Byl to celkem nářez...

Jak se z celkem obyčejného pracovního či školního dne může stát katastrofa? Bohužel je to celkem jednoduchý proces. Potřebujete nějakou příčinu, například virus. Poté média, aby rozšířila zprávami informace. Následně běsnící dav nebo všeobecnou paniku. Pacienta "nula" jak se nejčastěji nazývá a o "zábavu" je postaráno...

Scarlet. Milující matka dvou dcer, rozvedená radioložka a opravdu statečná žena. Nathan. Strhaný manžel, který by nedal dopustit na svou dceru a pro její záchranu by položil život. Miranda. Dívka, která se snaží za každou cenu dostat svou sestru a oba jejich přítele za otcem do bezpečí. 

Tři jména, tři příběhové linie. Zprvu by vás nejspíše ani nenapadlo, že tito lidé mají společní cíl a posléze i osud. Všichni se snaží své nejbližší dostat do bezpečí. Do bezpečí Červeného vrchu. Ranč uprostřed rozlehlých plání představuje pevnost a ochranu před Šourači, Pokousanci, Nakaženými, Tupouny. Ano, je řeč o zombie. 

Knížka mě zaujala dalo by se říct už od první stránky. Jak už jsem mohli pochytit knížku je psána z pohledu tří lidí. Zprvu se příběhy neprolínají a každý má svůj specifický začátek. Poté co čtete dál, vám dojde že o tomhle místě už jste slyšeli z předchozího vyprávěni. V hlavě (nebo aspoň u mě to tak bylo) vám to začne šrotovat, jestli se všechny postavy potkali nebo minuli na určitých zmíněných místech. Možná to v mém podání zní trochu zmateně, ale nevím jak to vysvětli tak abych vám toho moc neprozradila, když si budete chtít knihu přečíst. Což bych vám mile ráda doporučila ;). To jsem ale malinko odbočila tak zpátky ke knize. Když se děj postupně rozvíjí dál, už malinko tušíte co se asi v blízké době stane. Když se všichni dostanou za dosti prekérních situací na Červený vrch, příběh ani zdaleka nekončí, jak by mohl někdo očekávat. 

Přestože je kniha o zombících, čím víc nad tím přemýšlím, její smysl podle mého spočívá i v něčem jiném. V podstatě vše je o lidech a tato knížka není výjimkou. Lidské osudy a to jak se zachováme v jistých situacích o nás mnoho vypovídá. A představte si, kdyby na zemi vypukla pandemie. Zabili by nás dříve virus nebo by jsem to byli my sami... Tahle kniha vás o tom donutí alespoň chvíli přemýšlet.

Nemohla jsem se dočkat otočení poslední stránky a zjištění konce. Ikdyž máte jakousi představu jak by vše mohlo skončit, nemůže si být jistý až do poslední stránky. Všechny zvraty a překvapení vás donutí číst dál a dál.

Velice bych tímto chtěla poděkovat nakladatelství Fortuna Libri, za poskytnutí recenzního výtisku. Knihu si můžete objednat zde.